Jak jsem dostal pětku ze slohové práce a co následovalo

Kdysi, když jsem chodil na střední školu, jsme měli za úkol připravit si doma slohovou práci a tu potom jen ve škole přepsat na papír do úhledné formy. Bylo nás tehdy ve třídě 32 a internet byl ještě v plenkách. Z těch 32 žáků si slohovku připravilo asi 5 lidí tak, že skutečně něco vymysleli. Já byl mezi nimi. Zbytek třídy slohovku vytvořil tak, že něco zkopírovali z internetu.Když nám učotelka po týdnu slohovky vrátila a známkovala, já dostal pětku. Necchápal jsem, protože i na základce jsem vyhrával literární soutěže a prostě mě psaní a vymýšlení příběhů bavilo od mala. Dostal jsem tenkrát pětku, protože dle jejich slov: "Ještě jsem se nesetkala s tím, aby student napsal něco takového. To jste musel z někama opsat!"Marně jsem protestoval, ale nedala se oblomit. V hodině jsem musel napsat něco jiného, z čehož mi dala jedničku, ale výsledný průměr byl tři. Totálně mě znechutila, ale naštěstí neodradila od psaní.Když jsem nedávno držel v ruce svou knihu Vzpomínky na život, vzpomněl jsem si na tu příhodu, a chtěl jí jeden výtisk darovat (nebo alespoň poslat odkat www.knihomolove.cz s nějakým vzkazem. Ale pochybuji, že by si na tuto příhodu ještě pamatovala.
Po půl roce od pětky za údajné opisování z knih jsme měli psát oěpt slohovku. Jelikož jsem byl od té doby ve válečném stavu proti češtinářce, zvolil jsem podle mě nejsnažší možnost z nabízených témat- baseň na libovolné téma. Tenkrát jsem asi za 5 minut sesmolil na 2 listy A4 hloupou říkanku na téma šikana. Během pár dní jsem musel vysvětlovat řediteli, že mě nikdo nešikanuje, a že jsem pouze nechtěl ztrácet čas psaním něčeho, co mi stejně nebude uznáno. Naštěstí v dalším ročníku už nás měl na češtinu někdo jiný a já se opět plně ponořil do slohových prací, které mě neskutečně bavily. O čem jsem tenkrát psal ten příběh už ani nevím. Matně si vzpomínám, že to bylo o vikingu, který se dostal do Ameriky a díky bohatství, které si z tama odvezl, zachránil svou vesnici. CO si však díky následujícím okolnostem pamatuji dodnes, je ta hloupá rýmovačka:
CO JE TO ŠIKANA? VĚC KTERÁ JE V NAČÍ TŘÍDĚ VÍTANÁ.
NERAD CHODÍM DO ŠKOLY, CHYTNU LEKCI ŠIKANY.
KAŽDÝ RÁNO PŘED ŠKOLOU, O PRACHY MĚ OBEROU.
PO ZVONĚNÍ PŘÍJDE UČITEL, CELÉ TŘÍDY MUČITEL.
KECÁ CELOU HODINU, PAK VYTÁHNU SVAČINU.
TU VŠAK MUSÍM ODEVZDÁT, DO OBĚDA MÁM ZAS HLAD.
PO OBĚDĚ KONEC ŠKOLY, RÁNY PĚSTÍ ĚM ZAS BOLÍ.
V TOM ZAKŘIČÍ UČITEL, SVOBODY MÉ RUČITEL.
DO ŘEDITELNY JDEME VŠÍCI, SVÉ NÁZORY ŘEDITELI ŘÍCI.
KDYŽ ZJISTLI, ŽE PRÁVO JE PŘI MĚ, TROJKU Z MRÁVŮ NECHALI SI DÁT KLIDNĚ.
OD TĚCH DOB S TĚMI CO MĚ BILI RÁDI, JSME TEĎ DOBŘÍ KAMARÁDI.

Já říkal, že to bylo hloupé ;-)